Cesta po pevnůstkách

Město Olomouc má unikátní systém opevnění, který by se v dnešní mluvě dal nazvat megalomanským. V literatuře se uvádí obvod opevněné části až třicet kilometrů s několika desítkami fortů a dalších pevnostních staveb např. bastiony, reduty, prachárny, vojenské studny, „špitály“ atd. Přitom jsou tyto objekty většinou velmi nenápadné, zapuštěné do terénu a dnes většinou i zarostlé a žel i zdevastované.

Tímto projektem chceme širokou veřejnost seznámit s fortifikační historií města „in natura“ a přitom navíc „on line“. Je to pokus propojit poznávání méně známé historie s moderní technikou - stačí vzít GPS-ku a vyrazit za pomoci satelitů k vytipovanému objektu. Odtud vás chytrý mobil přes QR kód (umístěný na stručné infotabulce) spojí s internetovou prezentací a můžete se o každém místě dozvědět další informace. Když výlet za jednotlivými objekty podniknete na kole, můžete je navštívit všechny za jediný den. Teprve potom si uděláte představu o kyklopském díle našich předků a jejich strachu z tehdejších Pruských sousedů.

Již realizované zastávky… II.etapa

Číslo	Prostor	GPS, odkaz na Mapy.cz
	Korunní pevnůstka	49°35’30.853 N, 17°15’29.947 E
IV.	Bystrovany, západně	49°35’52.692 N, 17°18’24.619 E
XV.	Neředín, západně	49°35’40.272 N, 17°12’36.235 E
XVII.	Křelov, jižně	49°36’33.702 N, 17°11’39.073 E
XX.	Křelov, východně	49°36’57.497 N, 17°12’49.186 E
2.	Radíkov	49°38’31.978 N, 17°22’6.998 E
	Samotíšky, voj. studna	49°37’31.476 N, 17°19’54.184 E
XXII.	Fort XXII „Lazecký“	49°37’6.255 N, 17°15’5.672 E
XIII.	Fort XIII na Nové Ulici	49°34’29.806 N, 17°12’59.358 E
10.	Prachárna, fest Sv.Kopeček	49°37’16.910 N, 17°19’3.079 E
	Tabulový vrch	49°35’3.97 N, 17°14’5.112 E
	Šibeniční vrch	49°35’54.217 N, 17°14’4.17 E
XI.	Nemilany XI – západně	49°33’38.357 N, 17°13’59.41 E
VII.	Holice VII, železniční	49°33’47.012 N, 17°17’35.838 E
II.	Fort II ve Chválkovicích	49°36’59.141 N, 17°17’23.322 E
	Železniční dvojfort č.I v Černovíře	49°37’17.435 N, 17°15’52.501 E
V.	Fort č.V >Hamerský mlýn<	49°35’14.351 N, 17°18’54.658 E
Va	Fort Va v Holici	49°34’37.586 N, 17°18’41.894 E
VI	Holická zemní pevnůstka VI	49°34’17.037 N, 17°18’20.033 E
	Vojenský hřbitov v Olomouci-Černovíře	49°36’43.753 N, 17°15’45.228 E
III.	Chválkovická zemní pevnůstka III	49°36’40.722 N, 17°17’58.034 E
IIIa	Chválkovická zemní pevnůstka IIIa	9°36’40.722 N, 17°17’58.034 E
XVIII.	Fort XVIII >Dílový vrch<	49°36’36.921 N, 17°10’49.555 E
XIX.	Křelovská pevnůstka XIX	49°37’14.868 N, 17°12’1.796 E
VIII.	Zemní pevnůstka VIII >Luční rybník<	49°33’34.749 N, 17°16’36.267 E
IX.	Nemilanská zemní pevnůstka IX	49°33’31.497 N, 17°15’45.784 E
X.	Zemní pevnůstka X >Nad hájem<	49°32’26.712 N, 17°14’40.036 E
XIV.	Pevnůstka XIV >Pod Lipkou<	49°33’27.798 N, 17°10’12.353 E
7.	Prachárna č.7	49°36’28.240 N, 17°12’58.749 E
	Salzerova reduta	49°35’11.821 N, 17°15’46.484 E

Olomouc byla svojí strategickou polohou ve středu Evropy důležitým městem a jako takové se nevyhnulo ani vojenským konfliktům. Pro obranu bylo v průběhu staletí vybudováno několik systémů opevnění. K nejvýznamnějším patří barokní pevnost dokončená v roce 1757, která byla obehnána sítí mohutných bastionů, vodních příkopů, stavidel a minových chodeb. Tato bastionová pevnost prošla pouze jednou zkouškou ohněm už v roce 1758. Zatímco v roce 1741 byla Olomouc vydána do rukou pruského krále Bedřicha II. bez boje, nyní ji nezískal ani po pěti týdnech těžkého obléhání. Ve 30. letech 19. století byla provedena výraznější rekonstrukce některých stávajících objektů a postaveny dva forty – Tabulový a Šibeniční vrch.

V důsledku vývoje dělostřelectva bylo nutné vzdálit prvky obrany od centra města. Proto v 50. a 60. letech 19. století proběhla výstavba nejmohutnější fortové a táborové pevností na území Evropy. Bylo naplánováno celkem 22 fortů. Postupem času byly některé přeprojektovány do polopermanetní podoby. Bylo postaveno asi jedenáct pracháren a mnoho dalších pevnostních prvků. V roce 1866, kdy bylo vybudováno teprve 12 fortů, (ostatní měly tzv. „zemní“ podobu), se přesto Olomouc stala útočištěm poraženého rakouského vojska po prohrané bitvě u Hradce Králového. Pevnost budila u Prusů respekt, proto ji obešli při postupu na Vídeň. Přesto několik fortů způsobilo svými děly nepříteli ztráty.

Po válce pokračovalo budování opevnění ve formě tzv. festů, což bylo uskupení několika předsunutých fortů. Dělostřelectvo totiž začalo používat drážkované hlavně a nabíjení děl „zezadu“ s dostřelem až 7 km. V okolí města měly být vybudovány tři festy: Svatý Kopeček (plánovaných šest objektů), Chlum (tři objekty) a návrší Baba (tři objekty). Postaven byl pouze fort č. 2 Radíkov.

V důsledku uzavření Prusko – Rakouského míru byla Olomoucká pevnost zrušena a její bastionová část postupně úplně rozebrána.

Přesto se řada pevnostních prvků zachovala do dnešních dnů o které se stará několik neziskových organizací. Nyní vám nabízíme návštěvu vytipovaných fortifikačních objektů v okolí Olomouce, kde se můžete seznámit s vojenskou historií města.