Císařsko-královská olomoucká pevnost
Největší fortifikační systém ve střední Evropě

Chválkovická zemní pevnůstka III

Tento fort je další z těch, které se nedochovaly a nejsou už vůbec patrné v terénu. Přesto mají svoji historii a pro zachování ucelené představy o mohutnosti KKOF jsou i tyto forty zahrnuty to projektu. Vzhledem k tomu, že informační tabulku nelze umístit do prostřed pole, přímo na místo kde fort stál, umístili jsem ji na cestě v blízkosti fortu č. III. Chvlakovice. Sousední fort III.a Chvalkovice je na tom úplně stejně, proto jsme informační tabulku dali na stejné místo.

Chválkovická zemní pevnůstka III

Z historie…

Pevnůstka číslo III ve Chválkovicích byla budována během listopadu a prosince 1850 v rámci rozsáhlých příprav olomoucké pevnosti na obranu před pruským útokem. Jednalo se o jednoduchou zemní baterii, která se spolu s nedalekou baterií IIIa řadila vůbec k nejmenším detašovaným objektům fortového věnce. Pevnůstku tvořil zemní val s předsunutým příkopem, jehož vnější strana byla po celém obvodu obehnána palisádou. Na valu bylo v roce 1850 osazeno šest děl. Není bez zajímavosti, že na počátku 50. let 19. století uvažovali pevnostní inženýři o přestavbě této baterie na menší fort. Finanční situace a neustálé přehodnocování původního projektu táborové pevnosti však způsobily, že se tento záměr nerealizoval. Chválkovická pevnůstka III, uvnitř které byl na podzim 1854 vybudován dřevěný srub pro ubytování vojáků, si udržela svou původní podobu více než 15 let.

Chválkovická zemní pevnůstka III

K zásadní přestavbě tohoto objektu, jehož hlavním úkolem bylo postřelovat sousední fort II ve Chválkovicích (vzdálen cca 950 metrů) a fort IV v Bystrovanech (vzdálen cca 1100 metrů), došlo až v roce 1866, kdy byl očekáván pruský útok na Olomouc. Podle obecně uznávaných instrukcí generála Heinricha von Scholl byla chválkovická pevnůstka celkově zesílena. Objekt byl ve svém týlu opatřen novým dřevěným srubem pro 95 mužů, několika krytými skladišti munice a příručními prachárnami, samostatnou kuchyní, latrínami a studnou. Na valu pevnůstky, která byla obehnána palisádou, pak bylo vybudováno 12 nových otevřených dělostřeleckých postavení. Ve válečném roce 1866 zde sloužilo celkem 240 mužů.

Chválkovická zemní pevnůstka III

Již v první polovině 70. let 19. století byla pevnůstka v havarijním stavu. Stavební konstrukce objektů ze dřeva a zeminy se bortily a musely být postupně demolovány.

Chválkovická zemní pevnůstka III

Po zrušení pevnostního statutu Olomouce byly nepotřebné zemní pevnůstky nabídnuty k prodeji i s okolními pozemky. Chválkovické pevnůstky III a IIIa získala v roce 1894 ve veřejné dražbě obec Chválkovice, a sice za 4916 zl. Obě baterie byly poté srovnány s okolním terénem a získané pozemky sloužily k zemědělským účelům.

Chválkovická zemní pevnůstka III