Fort III.a sousedil s fortem III. a IV. Bystrovany a potkal jej stejný osud jako fort III. Vzhledem k jejich blízkosti a stejnému osudu mají i společné stanoviště informační tabulky.
Z historie…
Baterie IIIa ve Chválkovicích byla malou zemní pevnůstkou ležící nedaleko Moravsko-slezské ústřední dráhy, která vedla z Olomouce přes Velkou Bystřici do Opavy. Baterie byla zatažena za linii sousedních pevnůstek a jejím hlavním úkolem bylo postřelovat tuto železnici. Pevnůstka IIIa byla budována během prosince 1850 a ledna 1851 a spolu se sousední chválkovickou baterií III, od které byla vzdálena zhruba kilometr, patřila k nejmenším detašovaným objektům celého fortového věnce. Pevnůstku tvořil zemní val s předsunutým příkopem, jehož vnější strana byla po celém obvodu obehnána palisádou. Na podzim 1854 byl ve dvoře objektu vybudován ještě dřevěný srub pro ubytování vojáků.
K zásadní přestavbě chválkovické baterie IIIa došlo v roce 1866, kdy byl očekáván pruský útok na Olomouc. Podle obecně uznávaných instrukcí generála Heinricha von Scholl byla pevnůstka celkově zesílena. Objekt byl opatřen novým dřevěným srubem, několika krytými skladišti munice a příručními prachárnami, samostatnou kuchyní, latrínami a studnou. Na valu pevnůstky, která byla obehnána palisádou, pak bylo vybudováno 5 nových otevřených dělostřeleckých postavení vzájemně oddělených traverzami. Celkové náklady na modernizaci objektu dosáhly 23 600 zl. Ve válečném roce 1866 zde sloužilo 120 mužů.
Již v první polovině 70. let 19. století byla baterie IIIa v havarijním stavu. Stavební konstrukce objektů ze dřeva a zeminy se bortily a musely být postupně demolovány. Po zrušení pevnostního statutu Olomouce byly nepotřebné zemní pevnůstky nabídnuty k prodeji i s okolními pozemky. Chválkovické pevnůstky III a IIIa získala v roce 1894 ve veřejné dražbě obec Chválkovice, a sice za 4916 zl. Obě baterie byly poté srovnány s okolním terénem a získané pozemky sloužily k zemědělským účelům.
