Fort má odstraněnou celou stavební část a z větší části jsou zničeny i terenní úpravy, zejména valu. Přesto stojí za to místo navštívit, protože nesmírným úsilím soukromého majitele vzniklo krásné arboretum. Více se dozvíte na webových stránkách www.artflora.cz
Z historie…
Výstavba pevnůstky číslo V v zemním provedení byla zahájena na podzim 1850 v rámci celkové přípravy pevnosti na obranu. Provizorní pevnůstku tvořil mohutný zemní val s palisádou a příkopem. Na konci roku 1850 byl val osazen osmi děly. V zázemí objektu se nacházely příruční prachárny a dřevěný srub pro ubytování 90 mužů. Takto vypadala pevnůstka i v roce 1854, kdy se začalo uvažovat o její přestavbě na středně velký kasematovaný fort. K tomu však nedošlo. Podplukovník Mareš a plukovník Malý totiž modifikovali dřívější projekty tohoto objektu a upravili nejen jeho polohu (kvůli nevyhovujícímu podloží), ale i jeho konstrukci. V únoru 1855 byla nová poloha holické pevnůstky zanesena do hlavního plánu pevnosti a původní zemní objekt byl s největší pravděpodobností zlikvidován.
Permanentní fort V „Hamerský mlýn“, budovaný v letech 1856–1862, byl situován nedaleko Haličské silnice, která vedla z Olomouce do Těšína. Od sousedního bystrovanského fortu IV byl vzdálen 950 metrů, od holického fortu Va 1210 metrů a od nejbližšího objektu pevnostního jádra (Bystřické reduty) 3034 metrů. Pevnůstka V měla strategicky důležitou úlohu. Kromě podpory sousedních fortů měla za úkol postřelovat terén směrem k Přaslavicím, nádraží ve Velké Bystřici, část údolí Bystřice a v neposlední řadě měla působit jako uzávěra Haličské silnice. Holický fort V byl mohutným pevnostním objektem vystavěným na osmiúhelníkovém půdorysu, jehož čtvrtina byla v týle objektu vyseknuta. Jádro fortu tvořil válcovitý kasárenský objekt (reduit) s vnitřním dvorem. V roce 1866, v době prusko-rakouské války, sloužilo na fortu 480 vojáků. Tři čtvrtiny obvodu reduitu lemoval zemní val, na kterém byla umístěna dělostřelecká postavení, vzájemně oddělená traverzami.
V roce 1866 bylo na fortu osazeno 21 děl. Fort „Hamerský mlýn“ se řadil k nejvíce vyzbrojeným objektům předsunutého věnce pevnůstek. Na vnější straně zemního valu se nacházela tzv. Carnotova zeď. Tato volně stojící zeď byla opatřena pěchotními střílnami a tvořila společně se třemi dvoukaponiérami eskarpu obvodového příkopu. Dvoukaponiéry byly přístupné z vnitřku fortů chodbami (poternami) procházejícími zemním valem. Kontreskarpa (tj. vnější strana obvodového příkopu) měla původně podobu pouhého zemního valu. Vyzděna byla až v roce 1866. Ve stejném roce byly vystavěny na obou křídlech pevnůstky také moždířové baterie. Celkové náklady na výstavbu holického fortu, včetně stavebních úprav v roce 1866, dosáhly 334 000 zlatých. Co se týká tvaru a konstrukčního provedení, byla holická pevnůstka téměř shodná nejen se sousedním fortem IV v Bystrovanech, ale i s některými forty budovanými o něco dříve rakouskými pevnostními inženýry v severoitalských pevnostech Verona a Peschiera.
Po roce 1866 sloužil fort V „Hamerský mlýn“ jako sklad dynamitu, povozů a požárních vozů. V roce 1912 byla pevnůstka prodána Florianu Nedomovi, čtvrtláníku z Holice. Přestože byl objekt v jeho vlastnictví, byl za první světové války opět využíván armádou k uskladnění dělostřelecké munice. V roce 1918 se stal novým majitelem tohoto fortu civilní inženýr Leopold Novák z Olomouce. Armáda dále využívala kasematy pevnůstky k uskladnění dělostřeleckého materiálu a platila za to Novákovi nájemné. V roce 1921 byl objekt armádou vyklizen a během následujících několika let byly jeho zděné součásti demolovány. Do dnešní doby se zde dochovaly části zemního valu a obvodového příkopu.
