Fort byl armádou prodán v roce 2010 do soukromých rukou. Není veřejnosti přístupný, alespoň brzy doplníme pěkné fotografie do fotogalerie. Majitelé se nyní potýkají s náletovou zelení v konstrukcích a na střechách.
Z historie…
Výstavba bystrovanské pevnůstky číslo IV v zemním provedení byla zahájena na podzim 1850 v rámci celkové přípravy pevnosti na obranu. Jejím hlavním úkolem bylo vytvářet předmostí na levém břehu řeky Moravy. Pevnůstku tvořil mohutný zemní val s palisádou a příkopem. Na konci roku 1850 byl val osazen osmi děly. V zázemí zemní pevnůstky se nacházely příruční prachárny a sruby pro ubytování 90 mužů. Takto vypadala pevnůstka i kolem roku 1854, kdy se začalo uvažovat o její přestavbě na středně velký kasematovaný fort. K tomu však nikdy nedošlo. Podplukovník Mareš, který dostal za úkol přepracovat původní projektovou dokumentaci této pevnůstky, totiž zjistil, že je založena na nevyhovujícím podloží. Navrhl proto, aby byl zděný fort budován na jiném místě. Tento návrh byl po pečlivém prozkoumání schválen. Na jaře 1855 byly zahájeny zemní práce na nové bystrovanské pevnůstce číslo IV a nedaleký původní zemní objekt byl srovnán se zemí. Stavební materiál ze zemní pevnůstky byl následně využit na stavbu nového fortu. Zednické práce na pevnůstce IV byly zahájeny v únoru 1856 a k jejich ukončení došlo o dva roky později.
Fort IV v Bystrovanech je mohutným pevnostním objektem vystavěným na osmiúhelníkovém půdorysu, jehož čtvrtina je v týle objektu vyseknuta. Jádro fortu tvoří válcový kasárenský objekt (reduit) s vnitřním dvorem. V době míru zde bylo ubytováno kolem 300 mužů. V roce 1866, v době prusko-rakouské války, na fortu sloužilo 492 vojáků. Tři čtvrtiny obvodu reduitu lemuje zemní val, na kterém byla umístěna dělostřelecká postavení vzájemně oddělená traverzami. V roce 1866 bylo na fortu osazeno 21 děl. Bystrovanská pevnůstka IV se řadila k nejvíce vyzbrojeným objektům předsunutého věnce pevnůstek. Na vnější straně zemního valu se nachází tzv. Carnotova zeď. Tato volně stojící zeď, opatřená pěchotními střílnami, tvoří společně se třemi dvoukaponiérami eskarpu obvodového příkopu. Dvoukaponiéry jsou přístupné z vnitřku fortů chodbami (poternami) procházejícími zemním valem. Kontreskarpa (tj. vnější strana obvodového příkopu) měla původně podobu pouhého zemního valu. Vyzděna byla až v roce 1866. Ve stejném roce byly vystavěny na obou křídlech pevnůstky také moždířové baterie. Celkové náklady na výstavbu bystrovanského fortu, včetně stavebních úprav v roce 1866, dosáhly 394 500 zlatých. Co se týká tvaru a konstrukčního provedení, byla tato pevnůstka téměř shodná s některými forty budovanými o něco dříve v severoitalských pevnostech Verona a Peschiera. Fort IV v Bystrovanech je nemovitou kulturní památkou. Až do nedávné doby byl využíván armádou České republiky ke skladovacím účelům. V současnosti je ve vlastnictví soukromého subjektu.