Císařsko-královská olomoucká pevnost
Největší fortifikační systém ve střední Evropě

Holická zemní pevnůstka VI

Fort VI. měl také smůlu a byl kompletně odstraněn. Dřív si lidé orné půdy vážili. Dnes si můžete o této pevnůstce jen přečíst a podívat se na její plánky.

Z historie…

Zemní pevnůstka VI byla vybudována na podzim 1854, v době probíhající Krymské války. Pevnůstka byla situována do rovinatého terénu a byla vystavěna 300 metrů od posledních domů v Holici, v bezprostřední blízkosti státní silnice vedoucí do Přerova. Hlavním úkolem tohoto provizorního objektu bylo chránit boční palbou sousední forty Va a VII (oba byly od pevnůstky VI vzdáleny 1140 metrů) a působit jako uzávěra přerovské silnice. Během první poloviny 50. let 19. století pevnostní inženýři intenzivně uvažovali o přestavbě této pevnůstky na fort s malým reduitem (tj. s menším kasárenským objektem). Vzhledem k nedostatku finančních prostředků a neustálému přehodnocování původního projektu táborové pevnosti k tomu nedošlo.

Pevnůstku tvořil zemní val s předsunutým příkopem, jehož vnější strana byla po celém obvodu obehnána palisádou. V zázemí objektu byl vystavěn dřevěný srub pro ubytování 120 vojáků a prachárna. V roce 1854 bylo na valu osazeno 13 děl. Tuto podobu si holická pevnůstka VI udržela až do roku 1866, kdy prodělala kompletní rekonstrukci. Podle obecně uznávaných instrukcí generála Heinricha von Scholl byl objekt opatřen novým dřevozemním srubem pro ubytování 200 vojáků, několika do země zapuštěnými skladišti munice, příručními prachárnami, pohotovostními úkryty, samostatnou kuchyní, latrínami a studnou. Na valu pevnůstky, která byla obehnána palisádou, pak bylo vybudováno 15 nových otevřených dělostřeleckých postavení. Ve válečném roce 1866 zde sloužilo celkem 235 mužů. Celkové náklady na výstavbu pevnůstky a její zesílení v roce 1866 dosáhly 86 000 zl.

Již v první polovině 70. let 19. století byla pevnůstka v havarijním stavu. Stavební konstrukce ze dřeva a zeminy z roku 1866 se bortily a musely být demolovány. Další části objektu pak byly postupně odprodávány (například v roce 1873 bylo prodáno 1300 kůlů z palisády).

Po zrušení pevnostního statutu Olomouce byla pevnůstka prodána a srovnána s okolním terénem. Získané pozemky pak sloužily k zemědělským účelům.