Další zemní pevnůstka, která byla srovnána se zemí a místo začalo opět sloužit zemědělským účelům. Přesto paří do celého systému opevnění a má svoji historii.
Z historie…
Severně od obce Křelov byla vybudována zemní (provizorní) pevnůstka větších rozměrů, jejímž hlavním úkolem bylo chránit boční palbou nedaleké forty XVIII a XX. Výstavba tohoto důležitého pevnostního objektu byla zahájena v pozdním podzimu 1850, v době stupňujícího se napětí mezi pruským královstvím a rakouským císařstvím. Do konce roku 1850 měla pevnůstka podobu mohutného valu, před kterým se nacházel příkop. Val byl opatřen palisádou a osazen pěti děly. Objekt, na němž sloužilo v roce 1850 40 mužů, byl opatřen také několika příručními prachárnami.
Pevnůstka XIX byla jedním z 25 pevnostních objektů, které měly vytvářet předsunutou obranu Olomouce. Autorem tohoto obranného konceptu nazývaného táborová či fortová pevnost, byl Julius von Wurmb. Již v roce 1850 naplánoval tento významný pevnostní inženýr výstavbu jednotlivých pevnůstek v několika fázích. O důležitosti křelovské pevnůstky XIX vypovídá, že byla zahrnuta do druhé z pěti etap výstavby. V letech 1854–1856 byla naplánována její přestavba z jednoduchého zemního objektu na mohutný kasematovaný fort bez vnitřního kasárenského objektu (tzv. reduitu). Nedostatek financí a v neposlední řadě neustálé přehodnocování původního Wurmbova plánu táborové pevnosti způsobily, že byly upřednostňovány jiné pevnůstky než ta s číslem XIX.
V roce 1854, v době krymské války, byly opět pevnostní objekty připravovány na obranu. Křelovská pevnůstka XIX tehdy vypadala podobně jako v roce 1850. Za mohutným zemním valem pouze přibyly dřevěné sruby s dalšími příručními prachárnami. V roce 1854 bylo také rozhodnuto, že přestavba pevnůstky XIX na mohutný fort (tentokrát i s reduitem) bude realizována nejdříve v letech 1858–1860. Ani tento plán však nebyl realizován.
K výraznému zesílení křelovské pevnůstky XIX došlo až v roce 1866, kdy se olomoucká pevnost připravovala na obranu proti pruskému útoku. Pevnůstka byla přestavěna a opatřena zázemím (kuchyně, latríny, studna, chráněné sklady). Na zemním valu byla umístěna otevřená dělostřelecká postavení oddělená zemními traverzami a chráněná valovými koši. V roce 1866 byla pevnůstka XIX osazena 14 děly a sloužilo zde 230 mužů, pro které zde byly vybudovány dřevěné sruby chráněné železničními kolejnicemi a zemním nakrytím. Celkové náklady na výstavbu i přestavbu pevnůstky XIX dosáhly částky 80 000 zlatých. Přestože byl objekt v bojové pohotovosti, aktivní obraně – stejně jako ostatní olomoucké forty – vystaven nebyl.
Po roce 1866 se podoba pevnůstky už neměnila. V písemnostech ženijních orgánů se sice stále objevoval požadavek na vybudování kasematovaných zděných prostor uvnitř pevnůstky, ovšem ten neměl za dané situace žádnou šanci na realizaci. Objekt postupně chátral a krátce po zrušení pevnostního statutu města byl prodán obci Křelov. Pevnůstka XIX byla v 90. letech 19. století rozebrána a následně srovnána se zemí.