Fort XIV Pod lipkou je specifický tím, že zde stála mírová prachárna a zemní fort se zde měl vybudovat až v případě hrozby z Pruska. Přesto si toto místo zaslouží být zařazeno do naší cesty. V plánech byla i varianta vybudovat permanentní fort, jak je patrné z obrázku.
Z historie…
V roce 1850 byl vypracován podplukovníkem Juliem Wurmbem přehledný plán táborové pevnosti Olomouc. V tomto plánu bylo zakresleno 25 pevnostních objektů, které byly předsunuty před bastionové jádro pevnosti a vytvářely uzavřený věnec. Pevnůstka číslo XIV byla unikátní v tom, že se v plánu překrývala s mírovou prachárnou č. 1 vybudovanou v Neředíně už na počátku 80. let 18. století. Zatímco ostatní pevnůstky měly být vystavěny na „zelené louce“, v případě „XIV“ byla naplánována adaptace stávající prachárny na menší kasematovaný fort. K této přestavbě však vzhledem k neustálému přehodnocování Wurmbova plánu a nedostatku financí nedošlo. Od konce 50. let 19. století už nebyla pevnůstka s číslem XIV ani zakreslována do hlavních plánů pevnosti. S pevnůstkou číslo XIV se začalo znovu operovat až na počátku 70. let 19. století, a to v souvislosti s budováním předsunutých opevněných skupin.
Kromě opevnění Svatého Kopečku a okolí Velkého Týnce se od roku 1871 začalo uvažovat i o budování samostatných pevnůstek v bezprostřední blízkosti kopců Pod Lipkou a Baba ve směru na Prostějov. Tato lokalita měla být zpočátku zajištěna proti útoku nepřítele jedním fortem a třemi zemními postaveními. Později byl tento projekt zúžen na jednu zemní šanci a dvě větší zemní pevnůstky, z nichž jedna nesla označení „XIV“. Jak je tedy patrné, od 70. let 19. století náleželo číslo XIV už jen pevnůstce z opevněné předsunuté skupiny Pod Lipkou. Pevnůstka číslo XIV měla být budována až v časech přípravy pevnosti na obranu. Situována měla být na kopci Pod Lipkou, nedaleko erárního kamenolomu, ve vzdálenosti 1 km od hlavní komunikace na Brno a 1,2 km od sousední pevnůstky XII.
Úkolem pevnůstky XIV bylo podporovat sousední objekt XII, postřelovat společně s ním údolí řeky Blaty a v neposlední řadě vytrvale bránit nepříteli v ovládnutí návrší Pod Lipkou a Baba. Na dochovaných projektech má pevnůstka XIV podobu mohutného zemního valu s příkopem a postavením pro děla, která byla vzájemně oddělena traverzami. Podle návrhu z roku 1884 měl objekt disponovat 16 děly a posádkou 40 mužů. Uvnitř objektu byl projektován zděný srub, krytá skladiště, příruční prachárny, kuchyně, latríny a artézská studna. Pokud by byla olomoucká pevnost v 80. letech 19. století připravována na útok nepřítele, pravděpodobně by byly strategicky důležité pevnůstky XIV a XII budovány jako první. V roce 1884 se objevily dokonce návrhy, aby byly v blízké budoucnosti vypracovány projekty obou pevnůstek i ve zděném (permanentním) provedení. Po zrušení pevnostního statutu Olomouce (1886) se však jejich vyhotovení stalo bezpředmětným.