Na tomto místě si člověk může uvědomit zrůdnost a nesmyslnost válek. Na tomto zapomenutém, smutném místě leží vesměs mladí muži, kteří nesmírně trpěli jak duševně tak fyzicky pro neschopnost vrchnosti domluvit se. Dnes už málo kdo ví proč se válčilo, kdo byl v právu a kdo nakonec zvítězil. Paradoxem také je, že v hrobech vedle sebe skončili jak útočníci tak obránci.
Z historie…
Vojenský hřbitov v Olomouci-Černovíře byl založen olomouckou vojenskou správou v roce 1869. K jeho jižní straně dosud přiléhá civilní hřbitov obce Černovír, který vznikl v roce 1840. V období od založení vojenského hřbitova do roku 1914 byly v jeho nejstarší jihozápadní části ukládány ostatky vojáků, jejichž náhrobky se však nezachovaly. Význam hřbitova, sloužícího pouze potřebám olomoucké vojenské posádky, vzrostl po vypuknutí 1. světové války, kdy se z něj stal jeden z nejvýznamnějších vojenských hřbitovů frontového zázemí pro c. k. Vojenské velitelství v Krakově. Důstojnou podobu získal zdejší hřbitov, na němž byli pohřbíváni vojáci obou znepřátelených stran, v roce 1917, kdy byl upraven dle architektonického návrhu architekta poručíka Gustava Rossmanna. Na křižovatce obou hlavních hřbitovních pěšin, lemovaných stromořadím, byla postavena průchozí kaple, jihovýchodně od ní na tureckém oddělení hřbitova muslimský pavilon v maurském slohu se stélou uprostřed. Hřbitovní plocha byla rozdělena do osmnácti hrobových skupin, které byly navzájem od sebe odděleny pěšinami. Slavnostní vysvěcení upraveného válečného hřbitova se konalo dne 16. prosince 1917 za účasti rakouského císaře Karla I.
V období 1914–1919 zde bylo pohřbeno celkem 3 218 vojáků třinácti národností a několika náboženských konfesí: římsko-katolické, řecko-katolické, evangelické, pravoslavné, muslimské a židovské. Do jednotlivých hrobů byla těla zemřelých vojáků ukládána po dvou, po třech i po čtyřech. Hrobová místa byla označena litinovými latinskými a pravoslavnými kříži s betonovým podstavcem a muslimskými a židovskými stélami z železového betonu. Na křížích a stélách byly osazeny litinové oválné desky se jmény a příslušností pohřbených vojáků.
I když se exhumacemi a převozy, prováděnými postupně od roku 1920, snížil počet pohřebných vojáků o několik desítek, jsou stávající válečné hroby považovány dle platných mezinárodních úmluv za nezrušitelné. Přestože je Vojenský hřbitov v Olomouci-Černovíře památkově chráněn, neubránil se postupnému chátrání a především zničující devastaci v 90. letech 20. století, kdy byly zcizeny veškeré litinové kříže označující hrobová místa.
Od roku 2010 jsou na černovírském vojenském hřbitově prováděny opravy z finančních prostředků Statutárního města Olomouc a Ministerstva obrany České republiky. Jejich cílem je obnova tohoto z mezinárodního hlediska významného pietního místa.
