Císařsko-královská olomoucká pevnost
Největší fortifikační systém ve střední Evropě

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Fort s číslem I. dopadl ještě hůř než jeho dvojče na druhé straně města č. VII. Po obou věžích a valech, které byly po stranach tratě není ani památky, jen neproniknutelné křoviny.

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Z historie…

Výstavba pevnůstky číslo I byla zahájena na podzim 1854. Provizorní objekt byl budován přímo na náspu železniční trati ve směru na Prahu. Jeho hlavním úkolem bylo postřelovat železniční trať a současně působit jako její uzávěra. Kvůli nedostatku zeminy v okolí staveniště bylo nezbytné dovážet hlínu po železnici. Na její vykládce a rozvozu se podílelo 1240 mužů. K dokončení provizorní železniční pevnůstky I došlo na jaře 1855. Objekt byl opatřen palisádou, několika děly, příručními prachárnami a srubem pro ubytování vojáků. Dodejme ještě, že černovírská pevnůstka byla vzdálena od pevnostního jádra asi 2300 metrů, od lazeckého fortu XXII asi 1200 metrů a od chválkovického fortu II, s nímž byla později propojena komunikací, téměř 1900 metrů.

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Na jaře 1863 byla zahájena přestavba černovírské pevnůstky do permanentní (zděné) podoby. Železniční dvojfort tvořily dva shodné věžové reduity (kasárenské objekty) o průměru 38 metrů, chráněné zemním valem. Železniční trať procházela spojovací hradbou obou objektů. Oba reduity byly obklopeny obvodovým příkopem o šířce 8,5 metru, který byl chráněn střeleckou galerií v armované kontreskarpě a pěchotními střílnami v reduitu. S kontreskarpou byly propojeny pomocí kryté chodby (batardeau). Během výstavby fortu se intenzivně uvažovalo o vybudování otočných železných kopulí na stropech obou reduitů. Pravděpodobně z finančních důvodů se na toto řešení rezignovalo. Na střechách obou věží byla vybudována pouze dvě obranná postavení půlkruhového půdorysu. V každém z nich byla osazena dvě děla. V roce 1866 byla navíc mezi obě věže umístěna dělostřelecká baterie. Na černovírské pevnůstce tehdy sloužilo 220 mužů a objekt byl osazen celkem 11 děly. K úplné dostavbě železničního dvojfortu č. I došlo v roce 1867. Celkové náklady na jeho výstavbu dosáhly 294 000 zl.

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Černovírská pevnůstka byla již krátce po skončení prusko-rakouské války permanentně podrobována kritice pevnostních inženýrů. Dle jejich názoru mohl plnit stejnou funkci mnohem levnější objekt, než ten, který byl nakonec vybudován. Železniční dvojfort byl navíc označován za objekt s nízkou obranyschopností, který trpěl mnoha neduhy. V kasematních místnostech byla vysoká vlhkost, která ničila uskladněnou munici. Bažinaté okolí se podepsalo také na kvalitě vody. Voda ze studny uvnitř pevnůstky nebyla pitná.

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Černovírský železniční dvojfort byl využíván armádou do počátku 90. let 19. století. V roce 1897 byla pevnůstka, obývaná pouze tuláky, nabídnuta k prodeji. Krátce poté došlo k její demolici. Většinu kamene a cihel z této demolice koupili rolníci z Černovíra a Chválkovic.

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Železniční dvojfort č.I v Černovíře

Železniční dvojfort č.I v Černovíře